S platformou KDE4 jsem si užil už spousty legrace i trápení, bedlivě sleduji její vývoj a testuji prakticky každou vydanou verzi. Pár dní zpátky spatřila světlo světa KDE 4.3 Beta 1. No a jak jinak, wget si opět neodpočinul. Stáhl jsem si živé CD postavené nad openSUSE 11.1, vysmahnul a už mi bootovalo. S očekáváním, že si pohraju s nestabilním a v plném proudu vyvíjeném Káčku, jsem zůstal celkem dost překvapen. Dokonce tak, že jsem si systém z LiveCD nainstaloval. Sice nevěřím, že bych u něj zůstal, jelikož nemám ve zvyku mít na produkčních strojích vývojové verze, nicméně chci věnovat KDE 4.3 i openSUSE pár večerů testování.

To, že kovářova kobyla chodí obvykle bosa, se ví už dávno. A tento víkend dal tomuto rčení opět zapravdu. Několik tvdých resetů, má dlouhodobá igorace jakékoliv péče o diskové oddíly a menší nehoda s AHCI konfigurací zapříčinili, že jsem skončil tam, kde jsem začal. Tedy na nula bajtech dat! Vše zlé je ale k něčemu dobré. Ze smetiště se stala zelená louka, konečně jsem si koupil externí disk výhradně na zálohy a opět jsem začal považovat pravidelné používání fsck za užitečné. Horší už to bylo s Gentoo, kterému na mém desktopu odzvonila hrana. No! Popravdě neodzvonila, pouze jsem si řekl, že než se pustím do jeho oživení, vyzkouším jak pokročil okolní svět linuxových distribucí. Ze stovek až tisíců možností jsem sáhl po Fedoře, přesněji po nově uvolněné betaverzi přicházející jedenácky, která nese kódové označení Leonidas. Co tedy spartský král přinesl?

No jo, no jo. Zase na web píšu po celkem delší odmlce. Nicméně, na údržbu jako takovou jsem se nevysral, částečně! Jednoduše není teď na nic moc jiného čas. Fotbal, práce, chlast, fotbal, práce, chlast. A ani vlastně nemám kloudné téma. Ale nakonec něco písnu, zmíním MSI RoadShow a eD'Expo, kterých jsem se v minulých dnech a týdnech účastnil. No a také si musím postěžovat na spamboty, které poslední dobou útočí na mojí sajtnu. Tak tedy spusť, šohaji!

Tak jsem se minulý týden svolil k zapojení do mamutí kampaně na propagaci nově vyšlé knihy o davy milovaném i nenáviděném Ubuntu, kterou ke konci minulého roku vydalo Computer Press. Dílo Ivana Bíbra a kolektivu dalších přispěvovatelů, zastoupených například Milanem "Hodžou" Kozákem či ubunťákem roku 2007 Vojtou Trefným, sčítá necelých třista stránek a mělo by být jednak průvodcem uživatele začátečníka, druhak i pokusem nenásilnou propagaci Ubuntu v Česku. Kniha mi přišla v týdnu a po letmém prolistování ji můžu hodnotit na jedničku. Pěkný obal, charakter obsahu, vhodně doplněné ilustrace i dvě přiložená dvouvrstvá DVD přiložená dávají knize šmrnc! Včera jsem se do ní podíval hlouběji a začal ji pročítat.

Tak a dnes jsem opět začal uvažovat nad pár změnamy webu. Naštěstí nemám tolik času, abych to začal hned aplikovat, takže tentokrát to nebude a hlavně nemůže být jedno z unáhlených akcí. Milovníci Drupalu, mezi niž se doufejme můžu zařadit taky, protože u něj stejně nakonec vždy skončím, nemusí mít strach! I témátko je super, dodržuje keep it simple a je dlouhodobě udržované. Možná se časem dostanu k nějakým dalším drobným úpravám, ale není to prioritou. Co tedy mám v plánu? Nedělám si naděje, že by to někoho zajímalo, ale stejně to sem tak nějak stručně napíšu.